|
|
Butoves, se nachází v jihovýchodní mělké části Jičínské pahorkatiny. Její okolní rozmanitá příroda je rozprostřena v nadmořské výšce okolo 250 – 290 m n.m. Obec sama je obklopena loukami a poli , které bezprostředně v jižní části přecházejí v les Dubový (Doubí) a Vrbický, v severní části pak ve smíšený Tuřský les a Holubí (Holubův) les a západním směrem se za polem rozprostírá lese Runšov. Podloží celé oblasti je tvořeno jednak druhohorními usazeninami - pískovci, opukami a jílovci. Dále pak čtvrtohorními usazeninami jako jsou hlíny, štěrky, spraše a písky. Od 15. do 18. století můžeme na lukách a v lesích v okolí Butovse napočítat bezmála 15 větších či menších rybníků. Jejich okolí tvořili porosty rákosin a mokřin v nichž si dobře vedlo vodní ptactvo všeho druhu. Bohatý život rybníků pak přitahoval drobné obojživelníky, plazy, ptáky a opeřené i čtyřnohé dravce. Podrobné informace o rybnících Butovska naleznete v samostatném článku. Jak roky míjely snižoval se i počet vodních ploch a v současnosti existují již jen tři „lesní rybníky“ s názvy Hluboký (největší z nich), Strašidlo (nejmenší) a Náklaďák (dříve nazývaný Nákladní nebo Nakládka). |
 |
Z ptačí populace můžeme při celoročních procházkách zahlédnout početnou skupinu opeřených dravců mezi něž patří Káně lesní, Poštolka, Jestřáb lesní, drobnější Sova pálená i vzácný obr Výr velký. V okolí rybníků si staví hnízda Moták Pochop (známý také jako Pochop rákosní) největší dravec z čeledi krahujcovitých. Zahlédnout lze i Sokola stěhovavého. V regionu východních Čech se v současnosti vyskytuje 11 párů tohoto kriticky ohroženého dravce, které jsou pravidelně monitorovány. Ačkoliv se toto číslo může laikovi zdát velmi malé, východočeská populace tvoří skoro třetinu celorepublikového stavu. Vezmeme-li v úvahu, že ještě před rokem 1995 se u nás jednalo o nehnízdící druh, je nutné práci profesionálních i amatérských ochranářů, věnujících se ochraně sokolů, považovat za velmi úspěšnou. Butovské, tuřské a kovačsko-ulibické lesy se svými vodními plochami, mokřinami rákosinami a navazujícími lukami lákají Volavky popelavá. Na jarním tahu se v minulých letech začal objevovat i létající drahokam Ledňáček říční. Poslední zprávy hovoří o postupném rozšiřování Orla mořského i Jeřába černého z chráněných hnízdišť Rožďalovických rybníků nacházejících se v jižní části okresu Jičín do dalších lokalit našeho okresu. Snad již brzy budeme moci zahlédnout tyto nádherné opeřence i v okolí naší obce. |
 |
Z volně žijících čtyřnohých zástupců živočišné říše můžete při toulkách po Butovsku narazit na srnky a divoká prasata. Zahlédnout lze lišku, jezevce. Nedávno byl na kovačsku střelen mývalovec kuní, který však není původním obyvatelem našich lesů. Z plazů narazíte na užovky i zmije, jak v trávě hledají drobné obojživelníky. Mezi ty vzácnější patří Skokan ostronosý, když se zamiluje, jinak hnědožlutý sameček se zbarví celý nádherně do modra. Období rozmnožování trvá zpravidla jeden týden. Jeho kvákání připomíná psí štěkot. Kromě modré barvy je skokan zajímavý i dlouhýma zadníma nohama. Když je natáhne dopředu podél těla, dosáhne s nimi až ke špičce tlamičky. Hlavní potravou skokana ostronosého jsou červi, hmyz, svinky, pavouci a plži. V roce 2008 byl realizován projekt „Kovačské Modré Žáby“ za podpory Krajského úřadu Královehradeckého kraje pro udržení populace vzácného Skokana ostronosého v rybníce Hluboký ležícího mezi obcemi Kovač, Butoves a Třtěnice. |
Děkuji panu Petru Rejmontovi za poskytnutí informací při tvorbě tohoto článku.
Aleš Vohánka