Autor: Mgr. Jan Tejkal

Znak byl slavnostně představen občanům při příležitosti oslav 100 let od vzniku Československé republiky. Slavnostní vlajku požehnal jáhn Miloš Pour.

P. Mgr. Tejkal na žádost zastupitelů podal 6 grafických návrhů, z nich zastupitelé vybrali 3 a formou ankety od listopadu 2017 do února 2018 ponechali výběr na občanech obce.

Text ankety:

Vážení spoluobčané, žádáme Vás touto cestou o vyjádření názoru při výběru znaku a vlajky obce Butoves. Naše obec je jedna z posledních, která nemá ještě své symboly. Proto zastupitelstvo oslovilo heraldika Mgr. Jana Tejkala, který za posledních 23 let vytvořil znak a vlajku více než 800 obcí a měst. Jen v našem kraji navrhl 102 znaků obcí, v našem nejbližším okolí se jedná o Tuř, Kovač, Vrbice, Slatiny, Vitiněves a Úlibice. V létě nám zaslal 6 variant, které navrhl s ohledem na historii obce Butoves, tak aby vykazovali významový vztah k Butovsi. V archívech mimo jiné zjistil, že obec Butoves pečetila typářem sousední obce Vrbice na témže panství Milíčeves. Pečeť měla v obraze oráče s taženým pluhem a byla reflektována ve znaku obce Vrbice z roku 2006. Ke všem variantám se kladně vyjádřil podvýbor pro heraldiku a vexilologii Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR. Celá zpráva je k nahlédnutí na obecním úřadě. Z těchto šesti variant zastupitelé vybrali tři, které Vám předkládáme. Vysvětlení základních prvků v návrzích: ‐ Orlí křídla jsou převzata z erbu rodu píšícího se z Nemyčevsi a z Tuří a připomínají tedy nejstarší zmínky o obci (1392 Jan z Nemyčevsi, 1406 Matyáš z Tuří). ‐ Pilovité dělení štítu je symbolem okolních lesů, a především pak připomíná pilu zřízenou u nádraží v Butovsi v roce 1888. ‐ Vlnité dělení štítu odkazuje na někdejší rybníky v okolí obce, v historii obce se zmiňuje až 15 rybníků v období od 15. do 18. století. Železniční kolo představuje symbol nádraží v Butovsi. Hlasovat můžete buď na webu obce Butoves: http://www.butoves.cz nebo vystřiženou anketu ze zpravodaje vhoďte do poštovní schránky na obecním úřadě.

Popis Varianty 3

Znak:„V zeleném štítě mezi stříbrnou pilovitou zvýšenou hlavou a zlatou palisádovou hradbou zlaté železniční kolo mezi dvěma stříbrnými orlími křídly.“

Vlajka: „List tvoří tři vodorovné pruhy v poměru 2:5:1, bílý, zelený zubatý šesti trojúhelníkovými zuby s vrcholy v desetině šířky listu a žlutý. V zeleném pruhu žluté železniční kolo mezi dvěma bílými orlími křídly. Poměr šířky k délce je 2:3.“

Vyhodnocení ankety o znak a vlajku

Od konce měsíce listopadu 2017 do 25. února 2018 měli občané Butovsi možnost formou ankety rozhodnout o podobě vlajky a znaku obce. Na obecní úřad nám přišel pouze jeden anketní lístek vystřižený ze zpravodaje, který hlasoval pro variantu č. 3. Dále se hlasovalo na webových stránkách obce, kde se zapojilo celkem 27 hlasujících, z toho deset hlasovalo pro variantu č. 1, pět pro variantu č. 2 a dvanáct pro variantu č. 3. Tudíž mezi občany zvítězila varianta č. 3 se třinácti hlasy. Zastupitelé na svém 31. zasedání výsledky ankety projednali a přiklonili se k variantě č. 3. Výsledek jsme zaslali p. Tejkalovi, který nám znak navrhl a zaslali jsme žádost na projednání znaku do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, kde by měl být projednán v červnu.

Zpráva Heraldika

Archivní průzkum nepotvrdil existenci vlastního obrazového pečetního znamení obce Butoves. Archivní fondy Národního archivu v Praze z 19.století, u nichž lze očekávat případné užití vesnické pečeti, totiž dokládají, že obec Butoves pečetila typářem sousední obce Vrbice na témže panství Milčeves. Pečeť měla v obraze oráče s taženým pluhem a byla reflektována ve znaku obce Vrbice z roku 2006.

Návrh znaku obce tak při absenci historické obecní pečeti obsahuje v 6 variantních řešeních následující obecné (tj. z reality odvozené a graficky adekvátně stylizované) a heroldské (tj. geometrickým dělením štítu konstituované) figury:

- pilovité dělení štítu představují figurální odkazy na dřevěnou tvrz, kterou měl vybudovat na konci 16.století při dvoře Trčků z Lípy (patřícímu tehdy k velišskému zboží) Mikuláš Buta, člověk robotný, po němž se dřívější Lhota (Nová, Hrnčířova, Turská) začala nazývat Butovsko (později Butoves). Tvrz se připomíná v roce 1604, kdy ji Trčkové prodávají spolu se dvorem.

-Orlí křídla jsou převzata z erbu rodu píšícího se z Nemyčevsi a z Tuří a připomínají tedy nejstarší zmínky o obci (1392 Jan z Nemyčevsi, 1406 Matyáš z Tuří).

-Pilovité dělení štítu je také symbolem okolních lesů a především pak připomíná pilu zřízenou u nádraží v Butovsi v roce 1888.

-Železniční kolo představuje symbol nádraží v Butovsi, o němž se uvádí v textu na internetových stránkách obce následující: "17. prosince 1871 je spuštěn provoz na nově vybudované železniční trati Ostroměř – Jičín. Železniční zastávka Tuř – Butoves je pojata ck inženýry a staviteli velkolepě. Vlastnila ji až do roku 1908 Rakouská severozápadní dráha. Otázkou zůstává, proč je ve vsi s jedenácti domy

vybudováno nádraží, které svou rozlehlostí dosahuje velikosti obce vedle, které bylo vybudováno. Domnívám se, že se jedná o vojensky strategický bod, který měl sloužit jako zásobovací nebo styčný uzel pro početnou ck armádu sídlící v nedalekém městě.

Například v případě, kdy by byl Jičín obsazen nepřátelskou armádou a ck vojáci by byli nuceni stáhnout se od Jičína směrem na východ, mohla být Butoves opravdu výhodnou pozicí na přeskupení vojsk, jejich dozásobení a doplnění díky velké manipulační ploše a rozlehlému nádraží. Z historie víme, že roku 1866 vyvrcholil spor mezi Pruskem a Rakouskem o to, kdo bude mít výsadní postavení ve střední Evropě.

Došlo k válce, v níž sehrálo významnou roli i město Jičín a jeho okolí. Prohraná bitva u Jičína 29. června 1866 byla předznamenáním zdrcující porážky rakouské armády, ke které došlo 3. července 1866 u Hradce Králové.“

U návrhu znaku pro obec Butoves připadá v úvahu jako základní kombinace trojice tinktur černá + stříbrná + červená odvozená z erbu Trčků z Lípy a zelená barva jako symbol zasazení obce do venkovského krajinného rámce.

Článek z Butovského zpravodaje:

Oslava založení Československérepubliky

Studený vítr a trvalý déšť nezabránily 45 dětem a dospělým spoluobčanům, aby si, ukryti pod deštníky, nechali ujít oslavu 100. výročí vzniku Československé republiky na butovské návsi. V 15 hodin u křížku zahájil tuto akci starosta obce pan Bohumil Zach. Přivítal přítomné a poděkoval všem, kteří i za nevlídného počasí svou účastí potvrdili, že jim oslava na počest vzniku republiky není lhostejná. Potom v krátkosti připomněl události roku 1918 a podtrhl význam této historické události pro současnost. Přítomní mu poděkovali potleskem. Slova se potom ujal místostarosta pan Bob Šviha. Ten se ve svém projevu zaměřil na to, jak se rok 1918 zapsal do dějin v naší obci. V té době v obci žilo ve 44 domech 228 obyvatel – 116 mužů a 112 žen. Až do konce 1. světové války byl v obci starostou pan Josef Šindelář a v roce 1919 byl zvolen starostou obce pan Václav Novotný. Bohužel události, které se přímo dotýkaly tohoto dne, se nedochovaly, ale za zmínku stojí zápis z tuřské školní kroniky, kam v tomto roce docházelo 42 butovských dětí. Dovoluji si odcitovat některé úryvky, které o tomto dnu zasadili lípy tím, že připravenými lopatkami k již zasazeným lipám symbolicky přisypali připravenou mulčovací kůru. Bylo potěšitelné, že se tohoto aktu účastnili jak přítomní dospělí, tak i děti. Poté jáhen posvětil i tyto zasazené lípy. Celá akce byla slavnostně zakončena Československou státní hymnou. zaznamenal tehdejší řídící učitel školy pan Vagner: „28. října vlál na škole prapor červenobílý, druhý sňat navždy ze žerdi a zničen, jakož i obrazy a knihy upomínající na bývalou naši porobu a otroctví. Svolána byla mládež do větší třídy, kde jí slavnostním způsobem oznámena byla událost pro národ náš věkopamátná a jaký význam má svobodný náš stát“. Potom starosta zakončil slovy: „V roce 1918 byli Češi i Slováci hrdi na svou republiku a ctili její symboly: vlajku, znak, hymnu a národní strom. Proto jsme se tady dnes sešli, abychom zasadili tyto lípy a představili vám znak a vlajku, nové symboly Butovse.“ Dva členové zastupitelstva představili vlajku a starosta požádal jáhna Miloše Poura, aby vlajku požehnal. Ten tak po krátkém ceremoniálu učinil. Pak starosta požádal nejprve členy klubu seniorů a později i všechny přítomné, aby zasadili lípy tím, že připravenými lopatkami k již zasazeným lipám symbolicky přisypali připravenou mulčovací kůru. Bylo potěšitelné, že se tohoto aktu účastnili jak přítomní dospělí, tak i děti. Poté jáhen požehnal i tyto zasazené lípy. Celá akce byla slavnostně zakončena Československou státní hymnou.

Zdeněk Jiránek