1392 …. 7,5 km jihovýchodně od Jičína zakládají vlastníci Velišského panství selský dvůr Novou Lhotu 

1406 …. Matyáš Tuřký kupuje dvůr přejmenovaný na Hrnčířova Lhota (nikoli Hrnčířská)

1533 … Trčkové z Lípy získávají do svého vlastnictví výše zmíněný dvůr s opět změněným názvem na Lhotu Tuřská

Název Lhota znamená – ochranná lhůta – trvala zpravidla 7 let od vzniku nějakého statku, dvoru nebo vsi. Po tuto ochrannou lhůtu nebyla nucena odvádět z výtěžku hospodaření žádnou daň.

1575 …. v těchto letech si dvůr od Trčků pronajímá Mikuláš Buta – člověk robotný – na dvoru hospodaří Trčkové přistavují dřevěnou tvrz …

1605 …. Jan Rudolf Trčka z Lípy prodává pronajatý statek s lesy, rybníky i půdou Elišce Valdšteinské z Martinic na Lomnici a Tuří za 4500 k. Míš. Statek se stále jmenuje Lhota Turská – mezi lidem se mu však již říká Butovsko podle Mikuláše, který zde v roce 1605 hospodaří

1614 ….. Statek a vše co k němu patří kupuje Albrecht Václav Smiřický pro nezletilé své strýce Jindřicha Jiříka a Albrechta  Jana ze Smiřic od Marie Slavatové z Valdšteina, dcery Eliščiny, tvrz  Lhotu Turskou a připojuje ji k panství Kumburskému.

1618 umírá Albrecht Jan. Dalším dědicem po Albrechtu Janovi se stává nejmladší bratr, slabomyslný Jindřich Smiřický, který byl trvale internován na Hrubé Skále. Po bitvě na Bílé hoře roku 1620 došlo ke konfiskaci majetku Smiřických, v jeho držení se uvázal Albrecht z Valdštejna nejdříve jako poručník Hynka ze Smiřic, později jako právoplatný držitel.

16. 10. 1624 List nadací koleje Jičínské s gymnaziem (listina podepsaná v Praze)

Albrecht Valdštejn daruje část z majetku na Jičínském panství Jezuitům. Mimo jiné i Butoves ...

In nomine domini Amen! Ve jménu Páně staň se. Tak začíná český překlad latinsky sepsaného Listu nadacího, ve kterém Albert Václav Eusebius vladař domu Valdštýnského, svaté římské říše kníže Frýdlantský zakládá Jezuitskou kolej s gymnasiem v Jičíně a převádí do majetku Tovaryšstva Ježíšova (jezuitského řádu)  mimo jiné ... panství zvané Miličoves s veškerým příslušenstvím, s důchody, staveními, lesy .....též dvůr Butoves zvaný s lesy k němu příslušnými, rybníky, lukami a domkem připojeným .... V tomto dokumentu, jehož originál je uložen ve studovně Národního archivu v ulici Milady Horákové v Praze pod inventárním číslem 3099/3 ve fondu L II., je tak poprvé citován název Butoves.

1624 …. je Butoves stále dvorem s jednou obytnou budovou

1773 …. ruší papež Jezuitský řád … dvůr Butoves obývají dva chalupníci a jeden baráčník

1777 …. rozdělení panské půdy na komorním panství Milíčevském

Veškerá plodná země, panská i selská, byla přeměřena státními zeměměřiči a byly zhotoveny podrobné mapy obcí a všech k nim příslušným pozemků. Do map byly pak zakresleny příděly ze dvorů a označeny nomerem domu a výměrou ve čt. Sáhách. Rozdělení dvorů bylo úplně připraveno k 1. lednu 1777

1784 …. vyhlášení a schválení rozdělení půdy – vznik obce Butoves

Se zpětnou platností od 1. ledna 1782. Vyhlášení práv a povinností, spojených s předáním pozemků do selských rukou, stalo se tak v Miličevsi na sv. Kateřinu  r.  1784 za účasti zástupců komorní správy, zástupců všech obcí miličevského panství a v přítomnosti král. Krajského komisaře Bydžovského kraje J. Norberta Wahrlicha z Bubna. Státní radu zastupoval c.k. rada a komorní administrátor Josef Karol Schmidt, komorní  panství milíčeveské vrchní správce Martin Mašek a kontrolor František Schwarz. Butoves příslušela tehdy k Vrbici, kterou při tomto aktu zastupoval její rychtář Martin Obešlo a konšelé Václav Macháček a Josef Falta.

Butovský dvůr zaměřil a jeho parcelaci technicky provedl státní geometr Jan Klippel šlechtic z Elkershausenu. Bylo rozděleno celkem 268 měřic a 2 a půl měřičky panských polí a luk. Ze starousedlíků dostali oba chalupníci 5 a půl měřic polí a 2 a půl měřic luk. Baráčník dostal 6 a půl měřic polí a 3 a půl měřic luk. Příděly nových familiantů se pohybovaly  od 14 do 30 měřic. Obec zvlášť dostala 25 měřic a 4 měřičky. Vrchnosti zůstaly lesy zvané Prostřední a Put, rybníky Jezero a Jezírko a část pastvin, které byly posléze dány obci.

Více informací ohledně prvních obyvatel nově vznikající obce Butoves naleznete ve článku
Z dějin obce Butovsi – Detailní přehled počátku výstavby obce

Na následujících mapách, je vidět uspořádání bývalých hospodářských usedlostí … a rybníka Jezírko a Jezero

1.    vojenské mapování 1764-1768

2.    vojenské mapování 1836-1852

3.    vojenské mapování 1878-1880

Celé tyto mapy si můžete prohlédnout na https://www.staremapy.cz/

zpracoval Aleš Vohánka